»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 

Sebedestrukce  (Záhadné působení homeopatie)


     Tím se dostáváme k podstatným otázkám: V čem spočívá tento „úder"? Čím je způsoben? Jak se může posílení neduhu stát prostředkem k jeho potírání? Na první pohled by se zdálo, že se jedná o stejný efekt, jaký známe z preventivního očkování. Ale není tomu tak. Preventivní očkování se týká informace imunitního systému; za účelem označení má být do něho uložen genetický kód ještě nepřítomného zárodku nemoci, aby v případě jeho výskytu mohla být organizována obrana. Homeopatie naproti tomu potírá již existující nemoc, vůči které je tělo bez dodatečné pomoci zjevně bezmocné.

     A tato pomoc formou posílení „neduhu" není vůbec něčím tak zvláštním, jak by se zdálo. Známe něco podobného z jiných oblastí. Například v oscilační technice existuje zpětná vazba: Je-li u nízkofrekvenčního zesilovače se zapojeným mikrofonem nadmíru přebuzován zvuk, sníží se nejdříve srozumitelnost a nakonec dojde k rozpískání. Tento přírůstek stejných oscilací vedl tedy k jejich zhroucení. Nebo: Dostává-li někdo stále znovu stejná jídla, obzvláště sladkosti, vyvine se v něm proti nim nechuť, která se nakonec stupňuje k ošklivosti a vede ke zvracení, tedy vyprázdnění.

     Poselství Grálu nám umožňuje poznávat, že se při tom  jedná o zákonitost, jejíž čistící účinek několikrát popisuje v souvislosti s „posledním soudem".  Hovoří se tu o tom, že zesílené záření „zaplavuje", „tísní" a „stlačuje", takže vše, co ještě nemohlo dosáhnout uzavření kruhu, se musí projevit a osvědčit, ať by se již skrývalo kdekoliv, neboť:

     „Pohyb soukolí se v tuto dobu zrychluje zesíleným vyzařováním Světla, které vynutí konečné účinky a vyrovnání. Nejdříve se ovšem vystupňuje všechno takovým způsobem, aby to vydalo své plody, které v přezrálosti se rozpadnou samy v sobě, poněvadž byly v sobě falešné, a samy se tak odsoudily k smrti a zániku. Při tom bude všechno dobré osvobozeno od tíživého tlaku všeho falešného a nesprávného, a bude moci zesílit." (přednáška: „Oddanost")

     „V pohybu, vyvolaném přitažlivostí, musí však na tomto Světle ztroskotat a shořet všechno, co nesnese jeho paprsky, co tedy již samo k tomuto Světlu neusiluje … „  (přednáška: „Všechno mrtvé ve stvoření má býti vzkříšeno aby se soudilo!")

     Ujasněme si podstatu takového děje, přičemž není důležité na jakém stupni či v jakém měřítku se odehrává: Zesílený tlak záření oživuje a nutí tak k vypořádání a vyrovnání se sebou samým. To, co je podle zákonů stvoření správné, je tím posilováno, to špatné, rušivé, se naproti tomu náležejícím způsobem rozdírá, vyčerpává, ničí. Jak to prožívá vědomý lidský duch nám líčí Poselství Grálu při popisu světů „na druhé straně". Tam žije, v důsledku zákona tíže, každý z právě se uplatňujících druhů stejnorodostí pospolu. Je-li  tento druh jen zlý, nesprávný,

     „ … musí každý jedinec hořce mezi ostatními trpět vším tím, co se sám vždy znovu a trvale snaží způsobovat druhým. Tak je život tam peklem, dokud taková lidská duše zvolna neumdlí a nepocítí k tomu odpor. Potom po dlouhé době konečně procitne v ní znenáhla přání dostat se ven z takového okolí". (přednáška: „Oblasti temnoty a zavržení")

     Také zde tedy vede nutnost zesíleného prožívání vlastního druhu k výsledku, který se v podstatě - i přes zdánlivou jinorodou odlišnost - podobá výše zmíněnému příkladu přejedení se sladkostmi.

     V homeopatii dodává dodatečnou dávku stejnorodého záření „duchovní prášek", který je potencováním méně či více uvolněn od hmotných obalů. A hle: Děje se prakticky to samé jako u vědomého lidského ducha a to až k nejvyššímu dění ve stvoření. Klinický obraz je nejdříve zesilován, aby teprve v dalším průběhu došlo ke zlepšení. Homeopatie to zná pod pojmem „prvotní zhoršení". A vidíme opět: Co je příčinou k odporu a z něho vyrůstajícího přání po změně u vědomého lidského ducha, tedy co je způsobené jeho vůlí, je u nevědomého duchovního projevem samočinného následku zákonitosti. Jen v tom spočívá druhem podmíněný rozdíl. V Hahnemannově „principu podobnosti" druhů tak tedy - adekvátně malému jevišti nevědomě duchovního - prožíváme velký, univerzálně platný zákon stvoření a tím znovu potvrzení věty z Poselství Grálu:

     „Také všechny základní zákony, které jsou v celém stvoření jednotné, jsou, pokud jde o jejich působení, vždy ovlivněny tou částí stvoření, v níž se projevují, jsou závislé na jejich vlastnostech! Proto se důsledky jednoho určitého zákona projevují v různých částech stvoření také různě". (Přednáška: „Hrubohmotnost, jemnohmotnost, vyzařování, prostor a čas")

06.09.2015 14:52:57
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2019  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one