»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 

Své nejkrásnější a nejhlubší podobenství nám ale laser ukazuje v holografii. Je to nový způsob fotografování bez kamery a čoček. Ulehčuje nám pochopit „písmo v knize života" a provedení „velkého soudu“.

V oblasti pozemských jevů víme, že každá věc odráží zpět světlo způsobem jí vlastním. K tomu říká prof. Emmet N. Leith z Minnesoty („Bild der Wissenschaft", 6/1969): „Světelné vlny, které vycházejí od osvětleného předmětu, určují všechno, co vůbec lze na tomto předmětu vidět: tvar, polohu, stíny na povrchu a tak dále. Kdyby se podařilo tyto vlny zaznamenat a později přesně stejně realizovat, pak je jasné, že by se předmět musel naprosto ´věrně´ objevit znovu."

Zatímco se běžná fotografie spokojí zaznamenáním rozdílů světlosti, jsou u holografie zachyceny všechny světelné vlny odražené od objektu. Je k tomu ovšem zapotřebí stejnorodé světlo pouze jedné vlnové délky, které je pokud možno soustředěno bodově. Laser splňuje tyto předpoklady ideálně.

Při snímání obrazu je jeho paprsek rozštěpen do dvou svazků; jeden dopadá přímo na fotografickou desku (nazývá se „referenční vlna"), druhý naráží na snímaný předmět a teprve po odrazu dopadá na desku jako „objektová vlna". Přitom tento svazek odráží vlastnosti objektu. Na desce se zachytí oba paprsky nebo lépe řečeno jejich rozdíly v určitém druhu čárového kódu, v „hologramu". Při jednoduchém pozorování a běžných představách o fotografii nemá tento hologram se zobrazovaným objektem nic společného.

Porovnejme to s tím, co říká Poselství Grálu: Celým stvořením proudí duchovní síla, která může být také označena jako „neutrální hlavní síla". Není ani dobrá ani špatná, stojí mimo tyto pojmy a je jednoduše „živoucí sílou". Nepomyslíme při tom, vzhledem k tomu, co bylo řečeno, na paprsek laseru, který představuje téměř úplně čistou a nedeformovanou původní formu všeho kmitání, sinusoidu? Opravdově procítěné chtění, ve kterém se projevuje lidský duch, je jedinou pákou k uvolnění této síly. Druh chtění udává člověk, síla pak oživí to, co člověk chtěl. Člověk nemá tuto sílu v sobě, ale může ji využít tak, že řídí její směr.

Člověk tedy oddělí z paprsku neutrální duchovní síly část pro sebe a zformuje ji podle svého chtění. Na hmotné úrovni se odehrává podobný děj v principu holografie rozdělením ne referenční paprsek, který odpovídá nezměněné trvající síle a na paprsek objektový, který je objektem změněn.

Ale popsanými listy, patřícími k této velké knize života, svědčícími pro každého jednotlivce i proti němu, podle všech jeho myšlenek a činů, jsou duše samotné, do nichž se vrylo všechno, co v proměnách svého bytí prožily nebo způsobily." (PG, přednáška „Kniha života")

Holografie nám to názorně ukazuje. Zachycuje rozdíly mezi silou světla, která zůstala nezměněna, a změněnou světelnou silou ve formě hologramu. Objekt je tedy „měřen" vzhledem k záření, které zůstalo stejné. Je zaznamenáno jak dalece se od něho liší. Nemůžeme si představit, že také na naší duši je vidět záznam, jak a k jakému účelu jsme neutrální duchovní sílu použili? Každé, jakkoli utvářené chtění vede k formování a tím k odchylce od původní nezformované síly.

Podstata tohoto děje se projevuje různě jen podle druhu stvoření: v hrubohmotnosti je druh a forma předmětu vtisknuta na fotografickou desku jako hologram podle deformace světelných vln odpovídající tomuto předmětu. Duchovní chtění, jehož účinek sahá až do jemnohmotnosti, ba dokonce až do duchovna, formuje duchovní sílu podle druhu a formy myšlenek a otiskne ji do duše. Zachytí-li fotografická deska hologram tělesa, duše nese stejným způsobem „duchovní hologram" Představuje „písmo v knize života".

Zviditelnění hologramu proběhne tak, že se hologram, změť čar a křivek, osvětlí laserovým světlem. Je opět vystaven „referenčnímu paprsku", čistému, nezměněnému světlu, které neomylně odhalí každou odchylku. Zobrazený předmět se všemi svými zvláštnostmi vyvstane plasticky v prostoru. Ožije a projeví se!

V paprsku čistého světla se stává znovu viditelnou změna, kterou tento světelný paprsek prošel a která je jako „vlnová fronta" zaznamenána. Hrubohmotně opět uvidíme daný předmět, jemnohmotně ukáže „písmo v knize života" chtění lidského ducha, když paprsek velké světelné síly zasáhne duši a ona je tím postavena před soud. Projeví se, jakým způsobem duše „neutrální hlavní sílu" použila. Duše pak sklízí plody svého chtění, ať jsou jakékoli. Nakonec tedy nesoudí paprsek světla, duše se jeho působením soudí sama.

Jestliže těleso, které je holograficky snímáno, změní svou polohu, barvu, formu nebo osvětlení, změní se ihned také hologram, protože je vždy zaznamenávána okamžitá vlnová fronta a její rozdíl vůči referenční vlně. Hologram tedy zobrazuje vždy jen poslední stav. Totéž ale platí i pro tak zvaný „hologram" duše: „Co nesprávného nebo zlého byla duše v proměnách svého bytí již schopna odložit díky prožití, která se dostavila jako zákonitá odpykávání, to všechno bylo smazáno, jako by to nikdy nebylo. Proto na ní již nic nelpí, nic není na ní vryté." (PG, přednáška „Kniha života")

Ne „jaký jsi byl?", nýbrž „jaký jsi?" je rozhodující jak v hmotné, tak v duchovní oblasti.

Pozorovatelé holografických reprodukcí nemohou většinou uvěřit, že se jedná jen o obrazy, nikoliv o předmět samotný. Obraz je totiž trojrozměrný, za určitých předpokladů dokonce barevný, ukazuje každou jednotlivost objektu, dokonce jdeme-li kolem nebo okolo něj, mění se perspektiva, světlo a stín stejně jako u předmětu samotného.

Holografie nám ukazuje, že živá síla čistého světla, které se laserový paprsek přibližuje, je skutečně schopna podávat obrazy, jejichž věrnost originálu je mnohem více zarážející než jakýkoli nám známý film. Tak jako se však film skládá z množství jednotlivých obrazů a představuje nepřetržitý záznam, stojí také lidský duch stále v paprsku „duchovní hlavní síly", která je jeho chtěním částečně přeformována. I když se tyto děje odehrávají v nám neviditelném světě, vytvářejí ve svých sférách neustále „hologramy". Po zkušenostech učiněných s holografii nám nemůže být zatěžko představit si, že množství „vlnových zápisů", které trvale z celého lidstva vystupuje, je schopno zabydlet celé úrovně stvoření obrazy, které sice chtěnému jako jeho viditelná forma přesně odpovídají, ale přitom jsou to jen obrazy. Když pak vstoupí duše po odloučení od těla do těchto oblastí stvoření, „… tak i na onom světě prožívají lidští duchové všechno jako zcela skutečné, ať již jde o jakékoliv okolí, o různé útvary a formy (…) a přesto nejsou dosud ani zdaleka v oblastech skutečného života. To jediné, co je tam opravdu živé, jsou jenom oni sami! Všechno ostatní, jejich okolí zcela různorodé a měnící se, může existovat jen prostřednictvím jich samých a těch, kdo zde na zemi stejně smýšlejí." (PG, přednáška „V říši démonů a fantomů")

Jak duchovní, tak i hmotné dovolují také zde - vždy podle svého druhu - poznávat stejný velký zákon.

Chtěl bych se zmínit ještě o jedné fantasticky znějící vlastnosti holografie: o její schopnosti doplňování, které známe i u živé buňky. I z nejmenšího zlomku hologramu vznikne v paprsku laseru opět obraz celku, jakoby světlo samo vědělo, jak vypadá zbývající část hologramu, která není k dispozici. Není tak pochopitelné, že i u nás musí z naší duše odpadnout i nejmenší prášek viny? Dokud na ní lpí ještě cokoli zlého, je to ve světle stále tak, jakoby by byl přítomen celek.

Shrneme to tedy: atomy vhodné látky byly obohaceny světlem, zvýšila se jejich energie a byly tím vybuzeny a usměrněny. Výsledkem je světlo vysoké živosti a téměř nejvyšší hmotně dosažitelné čistoty: toto světlo nám svým druhem a množstvím vlastností a účinků ukazuje skutečnosti, o kterých v souvislosti se světlem hovoří Poselství Grálu a které nám byly dosud prakticky neznámé.

I když se přitom jedná jen o podřízenou energii, může nám tato z našeho pohledu mimořádná síla pomoci obrazně poznat mnohé z všeobecně platných zákonů. I když obrazy nejsou vždy tak ostré jako ve vyšších úrovních stvoření, i když se podobenství mnohdy překrývají, měli bychom se pokusit vidět a vysvětlit podobnosti, neboť jen v obrazech můžeme porozumět stvoření.

Z tohoto pohledu může pro nás světlo laseru získat nový význam. Jeho paprsek nám zprostředková vzdálené tušení o Světle z Jeho věčné říše!

Richard Steinpach
Laser (Licht aus Seinem Ewigen Reich)
 

Nahoru

Citáty z Poselství Grálu (PG) jsou převzaty z vydání v jednom svazku, 1979, Nakladatelství Alexander Bernhardt, Vomperberg - Tirol, Austria
 
04.09.2015 14:48:34
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2019  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one