»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 

Zpětné působení a zpětná vazba (Kybernetika - prubířský kámen...)

Bezpočet takových „ANO&NE - rozhodování" je nyní základem činnosti počítače, kde jedno rozhodnutí podmiňuje druhé ve vzájemném zpětném působení. Při výskytu nějakého rušení ale začne působit zpětná vazba.

Zpětná vazba se vyskytuje v systémech, které jsou cílově orientované a jsou vystaveny zároveň určitým rušením, která dosažení daného cíle ohrožují.

Zpětná vazba pak umožňuje dosažení cíle tím, že příslušný odklon od cíle ihned hlasí regulátoru a současně mu dává podnět, aby na výskyt rušení reagoval ...,"

zní abstraktní popis takového postupu vyjádřený technikem. (Oskar Jursa „Kybernetika, která se týká nás všech")

Již v označení „zpětná vazba" je vyjádřeno neoddělitelné spojení příčiny a účinku. Zpětná vazba ve svém nejintezivnějším vybuzení je nám již dlouho známa z oblasti radiotechniky. Objevuje se tehdy, když vlastní oscilace přijímače se stanou příliš velkými. Stává se tím vysílačem a překračuje tak hranice úkolu stanoveného přijímači. Nepříjemný pisklavý tón, který přitom vzniká, je výstražným signálem odchylky.

Zákonitosti tohoto technického procesu platí ale logicky také pro člověka. Ten však řízení, které u počítače probíhá podle programu, provádí na základě rozhodnutí vůle, která je příznačnou vlastností duchovního druhu. Pak ale platí i pro něho stejné automatické zpětné působení, které je základem všech kybernetických systémů.

Dva příklady regulačních okruhů z oblasti lidského života to mohou názorně dokumentovat. Vezměme v úvahu nějaký stát. Vždyť také on je ohraničeným, živým útvarem, nacházejícím se ve všestranném zpětném působení. Cíle jeho vnitřního uspořádání jsou do něho uloženy prostřednictvím „programu" v podobě zákonů.

Uvnitř takto vymezeného rámce se může každý chovat podle libosti. Jeho počínáni ovšem nezůstane bez následků na jiné a v důsledku zpětného působení ani na něho samotného. Přinese mu uznání nebo odmítnutí, výhody nebo nevýhody, náklonnost nebo nepřátelství. Bude-li ale zákonný pořádek narušen tím, že si někdo nárokuje větší práva než jsou mu ze zákona přiznána, dochází k indikaci této skutečnosti, k ohlášení. Je to jakoby zpětná vazba v tomto regulačním okruhu. Ohlašovatel tak přebírá roli měřícího čidla, pomocí kterého regulátor - správní úřady nebo soud - je informován. Tento regulátor porovnává potom skutečnou hodnotu (skutek) s požadovanou hodnotou (zákon). V podobě rozsudku navrhne program k odstranění rušení tím, že se snaží zapůsobit na vůli (nastavovací člen) pachatele takovým způsobem, aby již na příště takového rušení zanechal.

Rozsah možných opatření je od pouhých domluv až k trestu smrti. Jejich cílem je polepšení pachatele. Pouze trest smrti znamená nezvratné vyloučení ze společnosti.

Podobně můžeme nahlížet na lidskou řeč. Také ona je samostatným, živým systémem, jehož účel tkví právě ve zpětném působení. Slova lidské řeči odpovídají informačním jednotkám počítače, její gramatika jeho programu. Při dodržování mluvnických pravidel můžeme své myšlenky vyjádřit velmi rozmanitě. Vždy ale podle způsobu vyjádření budou ze strany posluchačů nebo čtenářů vycházet rozličné zpětné účinky. Přestoupíme-li však mluvnické zákony, protože je neovládáme (cizí řeč) pak bude možnost dorozumění, cíl všech jazykových programů, narušena. K odstranění tohoto narušení bude zapotřebí zpětných dotazů. Budou-li nakonec i tyto marné, protože partner rozhovoru není ochotný nebo schopný se do jazykových zákonů vřadit, povede to nakonec k jeho vyřazení ze společnosti těch, kteří tento jazyk používají jako dorozumívacího prostředku.

Tyto příklady nemají ukázat jen to, že - aniž bychom si toho byli vědomi - s regulačními okruhy přicházíme běžně do styku; mají především zviditelnit jejich stupňovitou výstavbu: Je to nejdříve určité volné pole působnosti v rámci programu, které obsahuje bezpočet možností. Ale dokonce i po narušení zbývá ještě jiné volné pole působnosti, které nabízí příležitost k opětovnému přizpůsobení a vřazení se. Teprve v případě, že se tak nestane, dochází ke zničení, oddělení, vyloučení.

Tak jako může u radiového přijímače dojít k příliš velkým vlastním oscilacím, může se také člověk ocitnout kvůli vlastní svévolnosti v protikladu s programem stvoření. Z technického popisu a předešlého příkladu již víme, že v případě takové odchylky měřící čidlo spouští zpětnou vazbu. Nemůže nás proto překvapit, když v Poselství Grálu („Světové dění") čteme:

Božskou vůli, pronikající hmotností v pevně stanovených přírodních zákonech jako železné koleje, lze nazvat také nervstvem ve stvoření, nervstvem, které zprotředkovává vnímání nebo hlásí svému východisku, tvůrčímu to Zdroji, kde je jaká nesrovnalost v mocném díle Božím."

Z existence tohoto zde popsaného „měřícího čidla" v regulačním okruhu stvoření ale vyplývá nezbytnost a možnost, přivést na pravou míru také pojem „vševědoucnost". Není to námi předpokládané malicherné vědění o každem lidském stěstí a neštěstí. O to je v běhu stvoření tak jako tak samočinně postaráno. Je to spíše vědomost o každém (na)rušení v tomto ústrojí, které, podobně jako kontrolní světelná indikace technického zařízení, měřící čidlo ihned hlásí.

Toto zpětnovazební výstražné upozornění vyvolává zákrok vedoucí k zamezení, k potírání rušení. Podle neomylných kybernetických zákonů tedy z toho důsledně vyplývá:

Odměna i trest pro člověka spočívají v samočinném tkaní ve stvoření, které je trvale a beze změny vedeno samotnou vůlí Boží. V něm je i zavržení či spása! Je neúprosné a spravedlivé, vždy věcné a nezná libovůle." (PG, přednáška „Kult") 

O trestu jako pojmu a jeho správném chápání, bude pohovořeno ještě později. Zde je především zajímavé to, že v uvedených slovech je ukázán celý rozsah zpětného působení: Od dosažení cíle, vysvobození (spásy), až po zavržení, ke kterému i v již zmíněných příkladech dochází jako k nevyhnutelnému poslednímu následku. Lidstvo již vícekráte prostřednictvím velkých přírodních dění zakusilo, že i tam skutečně existuje takový krajní či koncový bod, který již nedovolí nějaký obrat, návrat. V jaderné fyzice to byl pojem „kritické množství", event. „kritická hmotnost", s jejíž dosažením je následně aktivovanou řetězovou reakcí nezadržitelně způsoben rozpad hmoty. Také výzkumy prováděné technologickým institutem v Massachusetts v pověření „Římského klubu", vedly ke stejnému výsledku.

Všechny, pomocí počítačů teoreticky propočítané vývojové možnosti, se sbíhají k takovému překlopnému bodu, od kterého narůstající vzájemné zpětné působení může vyústit jen ke zničení. Situační ohrožení ve kterém se nacházíme, je založeno právě na tom, že se z mnoha stran tomuto kritickému bodu blížíme, aniž bychom, prakticky, měly možnost tomu účinně zabránit. Je to, jako by se lidstvo hnalo v téměř neovladatelné lodi vstříc stále více strhávajícímu proudu nějakého vodopádu. Je to následek dlouhé plavby špatným směrem, neboť „rozumářské lidstvo musí teď sklízet, co po celá tisíciletí vytvářelo, živilo, pěstovalo a opěvovalo." (PG „Bylo jednou...!")

Projevující se samočinnost při odstraňování rušení, která je základem každého kybernetického systému, nemůže ani v regulačním okruhu stvoření vést k jinému výsledku:

Všechno musí selhat a zřítit se, co se nezachvívá ve smyslu tohoto stvoření a v jeho zákonech; neboť tím nejen ztrácí všechnu oporu, nýbrž vytváří si i protiproudy, které jsou silnější než kterýkoliv lidský duch. Tyto protiproudy člověka a jeho dílo nakonec vždy zdolají. (PG „Žena a muž")

03.09.2015 13:48:08
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2019  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one