»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 

 

Otázka:
Jako vážně zkoumající čtenář všech Abd-ru-shinových přednášek jsem pobouřen tónem článku „Vomp a osada Grálu", uveřejněného v … poněvadž vůči skutečnému Slovu Abd-ru-shinovu je to ihned zřejmé mistrovské dílo úmyslného překrucování, které má sloužit určitému účelu, tam avšak nevyslovenému.
Chce i to Abd-ru-shin přejít mlčením? Snad by bylo také na místě jednou bližší vysvětlení o mariánském kultu, poněvadž to přece jistě zajímá i nekatolické křesťany.
 
Odpověď:
Proč bych neměl ještě i nadále mlčet na útoky, které se přece v dohledné době musí vysvětlit samočinným působením Božích zákonů ve stvoření? Důsledkem toho bude, že právě takovéto útoky se nejen obrátí proti původcům, nýbrž dokonce víc než všechno ostatní přispějí k podpoře toho, co je opakem jejich účelu.
Protože však Vaše otázky jsou přímo vynuceny těmito útoky, chci alespoň na něco upozornit, co odpovídá skutečnostem a co může každého člověka povzbudit k vlastnímu uvažování a přemýšlení.
Článek, o němž jste se zmínil, není, jak píšete, vůbec žádným mistrovským kouskem překrucování, nýbrž jeho způsob silně připomíná způsoby jednání církví ve středověku, které jsou dnes přece všeobecně s oprávněným rozhořčením zavrhovány.
Obsah a způsob článku ukazuje zřetelně jen jedno: snadno pochopitelnou starost, nechci říci zrovna bázeň, že by se tak mnohý hlouběji myslící člověk i z církevních kruhů mohl připojiti k důslednému vysvětlení vědění o stvoření, které jsem ve svých přednáškách podal, protože by mu nezůstaly dlužny srozumitelnou a přesvědčivou odpověď na všechny dosud nevyjasněné lidské otázky a neodkazovaly by ho na mystiku.
A tyto moje přednášky jsou v každém slově prozářeny nejčistším, vědoucím uctíváním Boha, zdůrazňujícím jeho dokonalost. Dokonalost Boží je vůbec základem a východiskem všech mých přednášek, zatím co ji u ostatních dosavadních nauk často nebylo dbáno, neboť dokonalost nepřipouští činy libovůle, spočívající mimo působící zákony stvoření, protože tyto zákony vznikly z dokonalosti Boží, z dokonalosti Stvořitele.
To však zvyšuje uctívání Boha a věděním je ještě prohlubuje. Nesnižuje to vůbec posvátnou úlohu pozemské matky Marie z Nazaretu, která směla dáti pozemské tělo Synu Božímu, Ježíši!
A jestliže uznávám a zdůrazňuji dokonalé zákony Boží ve stvoření a vyvozuji z toho důsledek, že při každém pozemském zrození musí býti podle zákonů stvoření i pozemské plození, pak v tom není žádného pošpinění; neboť jinak by přece každé pozemské mateřství muselo být považována za pošpinění! Nebo se snad chce pozemské lidstvo opovážit nutit Boha v jeho samočinně působících přírodních zákonech, aby se podřídil jeho lidským, tak různorodým a též tak proměnlivým společenským zákonům?
Neposkvrněné početí je početí v nejčistší lásce, v opaku k početí v  hříšné smyslnosti!
A je samozřejmé, že Ježíš nikdy nemohl být dítětem hříšné žádosti. Já bych byl první, kdo by takovou myšlenku se vší energií potíral. Patří k tomu již veliká nečistota, takto vykládat mé čistě věcné úvahy.
Pokud jde o Vaši druhou otázku o způsobu mariánského kultu, chtěl bych vstoupit do šlépějí Ježíše, Syna Božího, a objasnit ji rovněž otázkou:
Řekl Ježíš, který učil lidi všemu, jak mají myslet a jednat, ba dokonce i mluvit a modlit se, aby činili správně a jak je to Bohu milé, řekl někdy alespoň jediným slovem něco takového? A křesťané se přece chtějí řídit podle Krista.
Myslím, že není třeba se o tom šířit. Jsem úplně vzdálen toho, abych se dotýkal přesvědčení nebo názorů jiných lidí a ctím každé uctívání Boha, je-li pociťováno upřímně. Právě tak jsem se ještě nikdy nesnažil vnucovat své vědění nějakému člověku, nýbrž předem stále vyžaduji od každého vážné, vlastní zkoumání, protože vlastní, Bohem daná odpovědnost člověka je podmíněna možností svobodného rozhodování. Neboť i Boží spravedlnost je dokonalá a nečinila by člověka odpovědným za něco, k čemu by se nemohl rozhodnout svobodně. Je přirozené, že ani  záležitosti víry nejsou výjimkou.
A kdybych v tomto případě chtěl jednou poukázat na bibli, na kterou se mnozí odvolávají, praví Ježíš dle evangelia Matoušova v 6. kapitole:
Modlíce se, pak nebuďte mnohomluvní jako pohané; neboť se domnívají, že pro svou mnohomluvnost vyslyšeni budou. Proto  se modlete takto."
Potom jim dal Otčenáš, jak se ještě dnes učí a modlí. Avšak nic jiného!
Jestliže ještě poukáži na první přikázání, které Ježíš nejednou zvlášť zdůrazňoval, a v němž je řečeno výslovně: „ jsem Hospodin, tvůj Bůh, nebudeš mít jiných bohů mimo mne!", pak je to zbožné uctívání Boha. Vše jiné si potom lidé sami vymysleli. A křesťané chtějí přece následovat jenom Krista. V odpovědi na jeden dotaz prohlásil jsem však výslovně již před mnoha léty, že to není naprosto nic nesprávného, ale zcela na místě, když se děkuje duchovním pomocníkům za jejich mnohé pomoci.
To nechť pro dnešek stačí. Kdo nemá nečisté myšlenky, nebude nikdy moci najít něco nečistého v tom, co jsem řekl. Najde jen věcné, zákonům stvoření odpovídající výklady, opírající se o dokonalost Boží, jak to názorně již dokazují a učí světové dějiny.
Ano, světové dějiny! Ty nás poučují o tak mnohém, mezi jiným též o tom, že to byli právě vždy v první řadě kněží, lhostejno jakého vyznání a chápání Boha, kteří se postavili proti  každému, kdo přinášel Pravdu, i proti těm, kteří hledali pravý pojem Boha. Postupovali proti nim tím nejhorším způsobem, protože se cítili ohroženi ve svém klidu a ve svém vlivu na jiné.
Tak to byli také kněží, kdo pronásledovali zvěstovatele Jana Křtitele a později i učedníky, a především velekněz, kdo obžaloval Syna Božího, Ježíše, z rouhání se Bohu, až ho dostali na kříž.
Budou to opět světové dějiny, které budou i o dnešních skutečnostech vyprávět s neúprosnou jasností ještě po tisíciletích. Budou líčit boje, které se odehrávají v dnešní době, boje stále stejné až do té chvíle, kdy Pravda svatého Světla prozáří i ty nejskrytější úkryty temna.
 
Abd-ru-shin, Odpovědi na otázky, 1924 - 1937
 
19.07.2016 17:30:49
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2019  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one