»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 
 

Kdo se snaží dosáhnout výdělku v poctivé práci a v poctivém obchodu, může při velikém zúčtování klidně vyčkat, až bude přikázání na řadě. Přejde kolem něho, aniž ho zasáhne. Je to vlastně tak snadné plnit všechna přikázání. A přece … pohleďte jen správně na všechny lidi a brzy přijdete k poznání, že se ani toto přikázání, pro člověka zcela samozřejmé, nezachovává. Nebo se zachovává velmi zřídka a to ne s radostí, nýbrž jen s velkou námahou.

     Jako neukojitelná žádost se to zmocňuje všech lidí, ať bílých, žlutých, hnědých, černých nebo rudých, aby bližnímu záviděli to, co oni sami nemají. Ještě lépe vyjádřeno - aby mu záviděli všechno! V této závisti je také již zapovězená žádostivost! Přestoupení zákona je tím již dokonáno a stává se přícinou mnohého zla, které člověka přivádí k rychlému pádu, z něhož se často už nikdy nevzchopí.

     Průměrný člověk si kupodivu váží zřídka toho, co vlastní, nýbrž vždy jen toho, co ještě nemá. Temno pilně rozsévalo žádostivost a lidské duše se žel až příliš ochotně propůjčily k tomu, aby se postaraly o nejúrodnější půdu pro tuto smutnou setbu.

     Tak se stala časem základem všeho konání většiny lidstva žádost po majetku druhých. Počínaje prostým přáním stupňuje se to v chytrosti a přemlouvání až k bezmezné závisti, trvalé nespokojenosti a až k slepé nenávisti.

     Každá cesta k ukojení této žádostivosti byla dosud uznána za správnou, jen když příliš zřejmě neodporovala světskému zákonu. V rostoucí ziskuchtivosti nedbalo se Božího příkazu! Každý myslel, že je skutečně počestný, dokud nebyl volán světským soudem k zodpovědnosti. Nedalo mu mnoho práce, aby se tomu vyhnul. Vynaložil jen největší opatrnost a bystrost rozumu, když měl v úmyslu své bližní bezohledně poškodit a když se mu stalo potřebou opatřit si lacino nějakou výhodu.

     Na to nemyslel, že právě to přijde mu mnohem dráže, než získání všech pozemských prostředků. Tak zvaná chytrost se stala trumfem! Ale chytrost podle dnešních pojmů není sama o sobě ničím jiným, než výkvětem lstivé vychytralosti nebo jejím stupňováním. Je jen zvláštní, že vůči vychytralému člověku projevuje každý nedůvěru, ale chytrého si váží! Tento rozpor je způsoben všeobecným základním postojem.

     Vychytralý člověk je břídilem v obratnosti, s jakou ukájí svou žádostivost, zatímo rozumově chytří lidé se v tom stali mistry. Břídil nedokáže své chtění vyjádřit líbivými projevy a sklízí za to jen útrpné opovržení. Kdo to však ovládá, budí v duších majících stejné sklony ten nejzávistivější obdiv!

     I v tom je závist, neboť na půdě dnešního lidstva ani obdiv ke stejnému druhu nemůže být bez závisti. Lidé neznají tuto silnou pohnutku k četným zlořádům. Již ani nevědí, že závist v této době  ovládá a usměrňuje v rozmanitých podobách celé jejich myšlení a jednání! Je usazena v jednotlivci i v celých národech, řídí státy, plodí války a stejně tak i strany, jakož i věčné spory ve všem, kde se mají třeba jen dva lidé o něčem poradit!

     Varovně mělo by se zvolat ke všem státům:  Kde je plnění desátého přikázání! V nejnemilosrdnější chtivosti usiluje každý z pozemských států jen o majetek druhého! Neštítí se vraždy jednotlivce ani hromadných vražd. Nezalekne se zotročení celých národů, jen aby se stal velkými. Krásné řeči o sebeurčení a sebeochraně jsou jen zbabělé výmluvy, protože státy samy zřejmě cítí, že něco se říci musí, aby se aspoň poněkud oslabily a omluvily ty nesmírné zločiny proti Božím přikázáním!

     Ale není jim to nic platné. Neboť neúprosné je rydlo, které vrývá nedbání Božích přikázání do knihy světového dění. Neroztržitelná jsou vlákna karmy, které se oplétají kolem každého jednotlivce, takže ani nejmenší hnutí jeho myšlení a konání nemůže zůstat neodpykáno!

     Kdo může přehlédnout všechna tato vlákna, ten vidí, jaký strašlivý soud tím byl vyvolán. Zmatek a zhroucení všeho dosud vybudovaného jsou jen první lehké následky tohoto nejhanebnějšího znásilnění desátého přikázání Božího! Nikdo vám nemůže dát milost, když již vždy více začínají se na vás projevovat všechny zhoubné účinky. Nezasloužili jste to jinak. Přichází jen to, co jste si sami vynutili.

     Vytrhněte úplně nečistou žádostivost ze své duše! Uvažte, že i stát se skládá  jen z jednotlivců! Zanechte veškeré závisti i nenávisti k těm, kteří podle vašeho mínění mají více majetku než vy! Má to svůj důvod! Že však nejste schopni poznat tento důvod, to jste si zavinili jedině vy sami, protože jste si sami dobrovolně vynutili nesmírné a Bohem nechtěné zúžení své chápavosti, které se následkem vašeho neblahého poklonkování rozumu musí projevit!

     Kdo se nespokojí v novém Božím království zde na zemi s postavením, které mu bylo dáno rozuzlením vlastních, jím utvořených karmických vláken, ten si také nezaslouží, aby v něm žil! Nezaslouží si, aby dostal příležitost zbavit se poměrně lehce břemene starých provinění a současně ještě duchovně dozrát, aby tak nalezl cestu vzhůru,  k domovu všech svobodných lidských duchů, tam,  kde panuje jen Světlo a radost!

     V budoucnu bude  každý nespokojenec neúprosně odstraněn jako nepotřebný rušitel vytouženého míru, jako překážka zdravého vzestupu! Bude-li v něm však ještě dobré jádro, zaručující spolehlivě jeho brzký obrat, dospěje k poznání bezpodmínečné správnosti moudré vůle Boží. Správnosti i ve vztahu k němu samotnému, který až dosud veden krátkozrakostí své duše a svou vlastní hloupostí nedokázal poznat, že lože, v němž se nyní na zemi nachází, si ustlal sám pro sebe jako nezbytný následek celého svého dosavadního bytí, zahrnujícího více záhrobních i pozemských životů. Že to tedy není slepá libovůle náhody!

     Přitom konečně pozná, že pro sebe potřebuje právě to a pouze to, co prožívá a kam byl postaven, včetně poměrů, do kterých se zrodil, se vším co je s nimi spojeno!

     Pracuje-li pilně na sobě, bude stoupat vzhůru nejen duchovně, ale i pozemsky. Chce-li si však vzdorovitě vynutit jinou cestu, bezohledně a ke škodě svých bližních, nemůže mít z toho nikdy skutečný prospěch.

     Bude to tvrdý zápas pro lidské duše, než se dokážou zbavit navyklého porušování desátého  Božího přikázání. To znamená, než se změní tak, aby konečně žili opravdu podle něho také při svém  myšlení, mluvení a jednání! Ale na všechny, kdo to nedokážou, čeká zde na zemi i na onom světě utrpení a zničení!

27.01.2015 18:21:53
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2019  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one