»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 
 

Toto přikázání obrací se ostře a jasně přímo proti tělesně zvířecím pudům, které člověk … žel … nechává až příliš často vzkypět, jakmile se mu k tomu naskytne příležitost!

     Tím jsme se zároveň dotkli hlavní věci, která je pro lidi největší léčkou, jíž téměř všichni podlehnou, jakmile s ní příjdou do styku. Tou léčkou je příležitost!

     Pud se probouzí a je řízen jedině myšlenkami! Člověk to může velmi lehce pozorovat sám na sobě, že se pud neprobudí a nemůže se probudit, chybějí-li k tomu myšlenky! Je na nich úplně závislý! Bez výjimky!

     Neříkejte, že také hmat může probudit pud. To je nesprávné. Je to jen klam. Hmat probudí jen myšlenku a tato pak pud! A aby byly probuzeny takové myšlenky, je k tomu naskytující se příležitost tím nejsilnějším podnětem, jehož se musí lidé obávat!
 
     Proto pro všechny lidi obojího pohlaví je také neúčinnější obranou a největší ochranou, když se takkové příležitosti vyhnou! To je záchrannou kotvou v dnešní tísni, dokud nebudou všichni lidé v sobě tak silní, že jako zdravou samozřejmost budou udržovat krb svých myšlenek čistý. Pak bude přestoupení tohoto přikázání zcela určitě vyloučeno.

      Do té doby se musí přehnat nad lidstvem mnoho očistných bouří , ale tato kotva udrží, bude-li se každý člověk usilovně namáhat, aby nedal nikdy příležitost ke svádějícímu osamocení obojího pohlaví!

     Nechť si to každý vštípí do paměťi plamenným písmem, neboť od následků přestoupení tohoto přikázání není  lehké se duševně osvobodit, protože přitom nutno brát v úvahu i toho druhého. A k současnému vzestupu je jen zřídka příležitost.

     „Nebudeš žádostivý ženy bližního svého!" Tím se nemíní jen manželka, ale ženské pohlaví vůbec, tedy také dcery. A protože je zřetelně řečeno: „Nebudeš žádostivý," je míněna jen tělesná žádost, pud. Ne tedy snad poctivé a opravdové ucházení se o ženu!

     Tato jasná slova vylučují omyl. Jedná se tu o přísný Boží zákon proti svádění nebo znásilnění, jakož i proti poskvrnění myšlenkami skrývané žádosti. Již tyto žádostivé myšlenky jako počátek naplňování zlého činu jsou přestoupením přikázání, jehož následkem je karmický trest, který nutno nezbytně nějakým způsobem odpykat dříve, než může být duše opět od něho oproštěna..

     Mnohdy je toto dění, považované lidmi za malichernost, dokonce rozhodující pro způsob příštího vtělení na zemi, nebo pro budoucí osud v tomto životě. Neberte proto na lehkou váhu moc myšlenek, k nimž se také přirozeně váže ve stejné míře odpovědnost! Jste odpovědni i za to nejnepatrnější lehkovážné myšlení, protože i takové myšlení způsobuje v jemnohmotném světě škodu. V tom světě, který vás přijme po tomto pozemském životě.

     Vyvrcholí-li však žádost svedením, tedy hrubohmotným činem, pak se obávejte odplaty, nejste-li to schopni zde na zemi  tělesně i duševně napravit.

     Ať již ke svedení došlo nejlichotivějším způsobem nebo pod nátlakem, i když bylo na konec dasaženo ženina souhlasu, zvratné působení se tím zmýlit nedá. To začalo působit již při žádosti a všechna chytrost, všechna vynalézavost přispívá jen k zostření. Ani konečné svolení pak je nezruší!

     Chraňte se proto a vyvarujte se každé příležitosti a neoddávejte se v tom směru bezstarostnosti. V první řadě zachovejte krb svých myšlenek čistým! Pak nepřestoupíte nikdy toto přikázání!

     Není také omluvou, snaží-li se člověk, aby si namluvil, že tu byla pravděpodobnost manželství! Tím by se teprve vymyslela nejhrubší nepravda.

     Manželství bez duševní lásky je před Bohem neplatné. A duševní láska zůstává nejlepší ochranou proti přestoupení přikázání, protože skutečně milující chce pro milovaného druha vždy jen to nejlepší. Nemůže mít proto nikdy nečistá přání nebo požadavky, proti nimž toto přikázání především směřuje!

27.01.2015 18:35:48
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné zkoumání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2020  »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one