»Zákonitosti a etický světonázor«  

O svrchovaných zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 

Václav Beneš Třebízský 

 
Bože otců mých, Králi nebes i země, k Tobě vznášíme svou vroucí modlitbu za blaho své vlasti a svého národa. Tvé svaté požehnání vlast mou, po největší pohromě bědami až k pláči zmořenou, učinilo zase krásnou a kvetoucí. Osvěžilo mysli a nadchlo silou statečné a zmužilé její bojovníky a povzneslo ji - chudobku, klesající již do zapomenutí - opět na stupeň slávy mezi ostatními národy.

...

Neopouštěj Hospodine, národ, jehož krev jest i mou krví. Tlukot srdce jeho jest i srdce mého tlukotem. Chraň jej, střez a opatruj a uchovej jej všeho zla a každé zhouby.

Dej, aby v něm nevznikaly různice a domácí nesváry. Chraň jej před zlými úklady nepřátel a popřej, aby ve svornosti, v bratrské lásce a v dokonalém míru hledal a nalezl své blaho.

Rozněť v srdecích našich, v srdci celého národa pravou, ryzí lásku k vlasti, ať všichni milujeme rodnou svou zemi jako svou matku a roditelku a každého okamžiku ať jsme hotovi svou sílu a svého ducha zasvětiti zcela její službě.

Osviť, Hospodine, milostí svou též duše pobloudilé, které se hanbí za jazyk svých předků a nectí toho drahého dědictví po otcích našich. Přiveď je k srdci společné naší matky a učiň je zdárnými jejími dítkami.

A tak vlast má, pokropená hojně rosou Tvého božského požehnání, všemohoucí Bože, skvíti se bude krásou májovou. Šedý, omšený věnec hor skvostnou jí bude korunou; šumící zelenavé lesy bohatým vlasem a stříbropěnné řeky líbeznými stužkami, spojujícími lásku naši společnou. - A když svorně, bratrsky, budeme společně pracovati jak na polích, rolích a v chaloupkách doškových, tak i na místech vědy, učenosti a umění, pak s Tvým, Pane, přispěním zasedne naše vlast na trůn mezi národy a vynikati bude mezi nimi jako démant mezi křemeny.

Ó dej, Bože dobrotivý, abychom činností svou vlasteneckou byli ozdobou své země rodné a sobě zasloužili klidného odpočinku v jejím klíně; a dopřej nám té milosti, abychom životem bezúhonným, vzorně křesťanským v této vlasti, hodni byli vstoupiti jednou ve vlast všech národů celého světa!

Amen!

V. B. Třebízký (1849 - 1884) působil jako kaplan, zemřel po delší nemoci v 35 letech. Jeho spisy - V červáncích kalicha, Pravdou k životu a mnoho živých povídek - na tehdejší dobu velmi povzbuzující, působí, jako by cítil krátkost svého života.

23.07.2014 12:59:56
Nahoru
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné hledání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2017 »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one