»Zákonitosti a etický světonázor«  

O svrchovaných zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 
Reinkarnace

Reinkarnace

Ruth Kübler, Pozemská smrt: Narození do jemnohmotného světa
 

Kompletní a přesné vědění o odpuštění vin a reinkarnaci podle Poselství Grálu je v takovém souladu s Boží moudrostí, že z křesťanského biblického hlediska je nemožné je odmítnout.

 
 

Obr.: Ruth Kübler,
Pozemská smrt: Narození do jemnohmotného světa
Kdysi bylo v pokladu křesťanské víry i přesvědčení, že na zemi nežijeme jen jednou, a to na základě některých biblických výroků, které lze chápat ve smyslu znovuvtělování (např. Iz 26,19; Ez 37,12-24; Mt 16,13-14;11,14; 17,11; Mk 6,15; 27,28; L 9,7-8 aj.). Stejně tak je možné vykládat i tato místa Starého a Nového zákona:
 
Jr 1,4-5; Mdr 8,19-20; Tob 13,2
„Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě...." (Jr 1,4-5). „Ano, byl jsem jinoch pěkně vyvinutý a dostal jsem dobrou duši, nebo spíše, že jsem byl dobrý, přišel jsem do neposkvrněného těla" (Mdr 8,19-20). „Buď veleben Bůh, on žije věčně a jeho království trvá ustavičně, on sám trestá i smilovává se, posílá do říše mrtvých a povolává nazpět, nikdo neujde jeho ruce" (Tob 13,2).
 
J 9,2
„Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?" (J 9,2). Ježíš víru učedníků v reinkarnaci nevyvrací, neříká totiž: „Nemohl přece zhřešit před narozením", nýbrž říká: „Nezhřešil".
 
Mt 24,44
„Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn Člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete" (Mt 24,44). Syn Člověka za tehdejšího života učedníků již nepřišel. Napomenutí k bdělosti lze proto vykládat jejich opětovným pozemským životem v době příchodu Syna Člověka.
 
Mt 24,13
„Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen" (Mt 24,13), říká Ježíš mluvě o událostech v daleké budoucnosti, kdy „toto evangelium o království bude kázáno po celém světě .... a teprve potom přijde konec" (Mt 24,14). Vytrvání až do konce předpokládá nový pozemský život v době věku Ducha svatého.
 
Mt 5,26
„Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře" (Mt 5,26). Je bezpodmínečně nutné odčinit viny, říká zde Ježíš. Zemře-li však člověk dříve, než se tak stane? Jak se potom splní Ježíšovo slovo? „Nevyjdeš odtud ....", říká Ježíš, to znamená: Když jsi viny neodčinil v tomto životě na zemi, musí se to stát opět na zemi, než budeš moci vystoupit vzhůru do oblasti světla a do ráje. Tím Ježíš ovšem neříká, že v mezidobí v jemnohmotnosti nebude snad takový člověk trpět, Ježíš tím nijak nevylučuje očistný proces v záhrobí.
 
 
 
Víra ve znovuvtělování byla dlouho živá v některých křesťanských kruzích prvních staletí, jak o tom svědčí dopis církevního Otce Jeronýma Demetriovi. Nejznámější z východních Otců hájících učení o reinkarnaci byl Origenes (+ 254), jenž zastával Platónovo učení s tím související, podle něhož duše existuje před početím. Víru v reinkarnaci zamítl koncil v Cařihradě r. 553 (H. Vollmann, Ein Tor öffnet sich, str. 140). Důvod odmítnutí bývá spatřován v tom, že se v listu Židům mluví o jednom umírání (9,27). Autor tohoto listu není bezpečně znám.
Avšak i dnešním křesťanům učení o znovuvtělování říká mnoho o spravedlnosti a dokonalosti Boží. Kdo věří, že Boží dílo je dokonalé, musí nutně nést v nitru otázku, v čem spočívá tato dokonalost pokud jde o osud člověka. Proč se někdy dobrému člověku daří špatně a naopak, a jak to, že se narodí tělesně nebo duševně postižené dítě? Revize onoho sněmovního rozhodnutí z r. 553 by otevřela katolickým, pravoslavným i jiným křesťanům prostor pro duchovní pokrok. Našli by cestu k poznání, že Bůh dává možnost odčinit i těžké viny v novém životě na zemi a spravedlivým pak příležitost znovu působit k duchovnímu zušlechtění lidstva.
Mnozí křesťané již dnes nacházejí cestu k poznání. Jako malá ilustrace může posloužit příklad z Rakouska. Tam byla v pravidelné rubrice odpovědí uveřejněna v katolickém časopise Stadt Gottes (roč.107, č.11-12 z r. 1984) otázka: „Jsem věřící katolík. Od té doby, kdy jsem poznal učení o reinkarnaci, dostává se mi uspokojivé odpovědi na otázku „Odkud je utrpení na světě?“: Všechno je osud z dřívějšího života, osud, který jsme si sami způsobili ....“ Tazatel projevil zde své přesvědčení o znovuvtělování a o zákoně zpětného působení, o karmě. To je potěšující zjištění. Kámen úrazu je však slovo „všechno“. Tazatel buď neznal Poselství Grálu nebo otázku nepřesně formuloval. Každé utrpení není karmické (str. 256 a Abd-ru-shinova odpověď č. 78), a existuje i symbolické odčinění (36, 44, 221n aj., především přednáška Symbolika v lidském osudu). Mohl ušetřit odpovídajícímu teologu výklad, že všechno utrpení není karma a že existuje odpuštění, protože jinak „není žádný osobní, milosrdný, odpouštějící Bůh. Nepřesná formulace otázky vedla také k tomu, že odpovídající odmítl karmu a reinkarnaci s poukazem na to, že kdyby všechno byla karma, „nebylo by nezaviněného utrpení .... a také Ježíšova smrt na kříži byla by musela být plodem jeho vlastního těžkého provinění v dřívější existenci“! To nám budiž poučením, že toto vědění musíme předávat přesně!
Jako onen slepý od narození (J 9,2) přijal slepotu předem dobrovolně, aby na ní mohl Ježíš dokázat svou božskou moc, tak duše někdy „přijímá předem vědomě také všechno, co ji na zemi stihne“, aby pomohla druhým (256). To je třeba brát v úvahu a neodsuzovat ukvapeně člověka stiženého utrpením, jak učinili Ježíšovi učedníci.
K poznání pomáhá v nejnovější době věřícím v církvích i dosud nevěřícím rozvoj vědy o smrti, thanatologie, hlavně spis psychiatra Raymunda A. Moodyho „Život po životě“. Zde lze nalézt potvrzení toho, co učí Abd-ru-shin o jemnějších tělech (střední a jemná hrubohmotnost a jemnohmotnost), a to v zážitcích resuscitovaných osob, tedy lidí, kteří po klinické smrti zažili veliké světlo, bleskový přehled pozemského života se zpytováním svědomí, a především pobyt v jiném než pozemském těle, ostatním lidem neviditelném, které bylo schopno projít volně stěnou nebo kterým procházeli lidé přibíhající k havarovanému autu.
Abd-ru-shinovo učení o duchu jako vlastním jádru člověka nalézáme potvrzeno v pracích nositele Nobelovy ceny, odborníka ve výzkumu lidského mozku Johna Ecolese. Mozek je podle něho řízen neviditelným principem, který nazval „já“. Dokazuje na základě výzkumů, že mozek sám o sobě nemůže ani myslet a podobá se tak klavíru, kterého používá umělec. Ecoles dále vysvětluje, že se mozku může zmocnit za určitých okolností i jiné cizí „já“, které jej ovládá (např. při transu v hypnóze nebo u spiritistického média a pod.).
Souhrnně lze říci, že věda se již částečně přiblížila k tomu, co učí křesťanství o nesmrtelnosti lidské duše, která sice při smrti hrubohmotné tělo opouští, ale trvá dále, takže pozemská smrt je jen přechodem do nového života. Navíc v poslední době potvrzuje thanatologie a výzkum činnosti lidského mozku mnohé, čím Abd-ru-shin obohatil, rozšířil a dovršil dosavadní křesťanské učení o životě po smrti, jako je rozdíl mezi duchem a duší a mnoho jiného. Zvěst Ducha Pravdy, Poselství Grálu, jde však ve svých výkladech mnohem dále, než kam může dospět věda. Ani zde není Poselství v rozporu s Biblí, nýbrž dovršuje učení postavené na Bibli, především je jakýmsi aggiornamentem, „zdnešněním", Kristových slov.


Křesťanství třetího věku, I.díl, J Holfeld


O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné hledání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2017 »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one