»Zákonitosti a etický světonázor«  

O stěžejních přírodních zákonech oživujících a udržujících hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás"; o dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající dění./ Faustovské hledání jednoty přírodních a ‚duchovních‘ věd./ Stranicko-konfesijní stádnost versus osobní odpovědnost./ O mravním karcinomu v kultu dogmatického křesťanství, které teorií o smírčí oběti ‚posvěcuje‘ brutální vraždu na Golgatě - glorifikuje tak, stejně jako tehdejší nařízení židovské velerady, zásadní přestoupení „Desateraa znevažuje modlitbu „Otče náš", představující jádro Ježíšova učení.
 
                                                                                           .
Otázka:
 

Velmi často se přece říká: „Beránek Boží, který nese hříchy světa!“ Abd-ru-shinova přednáška „Smrt Syna Božího na kříži a poslední večeře“ objasňuje však srozumitelnými pro mne úvahami, že Kristus nemohl podle nezměnitelných zákonů Stvořitelových vzít na sebe tíhu hříchů světa. Jak vysvětlí Abd-ru-shin tento rozpor?

 
Odpověď:

Ve Slově samém není žádného rozporu. Ten je pouze v nesprávném až dosud výkladu. „Ejhle, Beránek Boží, který nese hříchy světa,“ to naprosto neznamená, že vzal na sebe hříchy světa a vinu lidstva, že jim ji odňal, jak by si to pohodlné lidstvo ve své známé bezmezné domýšlivosti rádo namluvilo, nýbrž to znamená: „V jizvách nese Kristus viditelně hřích světa a jeho zločin, jenž byl na něm jako na vyslanci Božím spáchán.“

Beránek nese znamení hříchu světa jako trvalou obžalobu! Naprosto však ne jako znamení smíření.

I v Janově Zjevení se mnohokrát opakuje jako zvláštní obžaloba: „Beránek, jenž byl zabit!“ Tento výraz, toto mnohonásobné volání Nejstarších před trůnem Božím při soudu, nezní vůbec jako jásání nad smířením, nýbrž jako žaloba, a ukazuje zjevně na zločin, který tím byl spáchán.

Nechť proto lidstvo bere množící se stigmatizování (objevování se jizev u mediálních osob) mnohem spíše jako vážné výstrahy, než aby jim jásalo vstříc.

To všechno je přece určitě pochopitelnější a jasnější než podivuhodný opačný výklad, který chce čisté Božství beze všecho obtížit lidskými hříchy. V tomto novém způsobu čtení je zdánlivě jenom malý vnější rozdíl, a přece je to opakem dosavadního. Je bezpodmínečně správný, nemáme-li pochybovat o dokonalosti Božích zákonů
od začátku, když tedy uznáváme a tím bereme v úvahu dokonalost Boha samého, dokonalost, která nemůže připustit odchylku ve spravedlnosti ani vůči jinému ani na sobě samé!

Také píše-li se ve Zjevení Janově, kap. 7, verš 14. a 15 : „Jsou to ti, kteří přicházejí z veliké tísně, vyprali svá roucha a vybílili je krví Beránkovou. Proto jsou před Božím
trůnem a slouží mu dnem i nocí v jeho chrámě. Ten pak, který sedí na trůnu, bude nad nimi přebývat“, tak to všechno jenom bezpodmínečně potvrzuje mé přednášky.

Vzpomeňte na má četná upozornění a vysvětlení o záhrobním jemnohmotném těle, nazývaném šatem, rouchem ducha nebo jeho obalem. Lidé, kteří přijali Kristovo slovo a žili podle něho, ti doslovně učinili tak své jemnohmotné tělo, svůj šat, v přirozeném dění méně hutným a méně temným, tedy čistším, lehčím a jasnějším, takže se mohli proto vznést vzhůru na konec až do světlé říše Boží, nazývané také rájem, nad níž, vně prastvoření, přebývá čili jest Božské. Jsou to tedy ti lidští duchové, kteří žili podle Kristova Slova a tak šli cestou, kterou jim ukázal.

Ani očistění se v jeho krvi neznamená nic jiného, neboť Kristus, stejně jako všichni opravdoví vyslanci Páně nebyl snad lidstvem
radostně přijat, nýbrž byl jako nepřítel vlády rozumu jejími stoupenci posmíván, špiněn, mučen a posléze dokonce zabit. Musel vylít svou krev, poněvadž poselství, které přinesl, se nelíbilo tehdejším samozvaným duchovním vůdcům, neboť i oni se podrobili rozumu, a proto nemohli „rozumět“ Božímu poselství.

Kdo živě přijal jeho Slovo, pro něž byl Kristus jako rouhač Bohu odsouzen, omyl se tak obrazně v jeho krvi. Neboť Slovo mu umožnilo jít pravou cestou, která jediná byla schopná ho očistit, a která násilnou smrtí toho, jenž Slovo přinášel, je poznamenána jeho krví. To však neznamená žádné smíření Boha s lidstvem, a nemění nic na zločinu ukřižování. Nemluví to ani pro obtížení vinou nebo převzetí viny lidí.

Sám ještě jednou klidně uvažujte, co tam stojí psáno jasně a zřetelně: „… vyprali svá roucha a vybílili je!“ Čtěte to správně! Tím je výslovně řečeno: Oni sami to učinili! Nebyl to Kristus, kdo jim vypral jejich roucha. Nevzal tedy na sebe jejich vinu, nýbrž oni museli sami smýt své hříchy! Tedy pravý opak názoru tak mnohých duchovně prázdných věřících. I další výklady Janova Zjevení mluví ve znázorněném osudu lidstva dostatečně zřetelně o opaku, když budou vylity misky hněvu Božího na zem a na lidstvo. To zajisté nelze chápat jako známku a projev smíření skrze Kristovu krev lidmi násilně prolitou, nýbrž zcela jasně jako trest!

Kdo
nechce chápat správně toto vše tak jasně řečené a každému logickému myšlení blízké, tomu přirozeně není pomoci. Takoví lidé jsou příliš pohodlní, než aby se vzchopili, a musí v tom zahynout, poněvadž nemohou vzhůru ke Světlu, když si sami neočistili svá roucha. Je tolik těch, kdo bádají v bibli, a všichni ji čtou ještě dnes nesprávně. Zůstanou trvale badateli v bibli, nikdy se však nestanou jejími znalci.

Mé dosavadní přednášky odpověděly vám na všechno již dostatečně. Jestliže jim člověk dá ožít ve svém nitru, pak spadne tím i páska s očí a lidé spatří konečně všechno jasně v dosud jim poněkud cizím světle Pravdy, bez mé pomoci. Nebudou již nacházet žádné mezery až vzhůru do nejvyšší světlé části stvoření ve všem dění ve stvoření od prvopočátku až dodnes, a dokonce také poznají, co z toho musí následovat v budoucnosti. Bez jakékoli mystiky a tajnůstkářství a bez namáhavého, nespolehlivého vypočítávání.

 
Abd-ru-shin, Odpovědi na otázky, 1924 - 1937
O svrchovaných zákonech udržujících "hvězdné nebe nad námi i mravní zákon v nás" a dokonalém řádu stvoření, jehož nerespektování vyvolává zákonité vyrovnávající účinky (v.t. Ve světle Pravdy - Poselství Grálu).
* Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro samostatné hledání a vyvozování souvislostí *
© 2009-2017 »Zákonitosti a etický světonázor«
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one