"Křesťanství třetího věku"
Úvahy o díle VE SVĚTLE PRAVDY - POSELSTVÍ GRÁLU od Abd-ru-shina. Úvahy o zákonech, zákonitostech a dokonalosti stvoření, o konfesijním farizejství a mravním karcinomu dogmatického křesťanství, které ve svém centrálním dogmatu beze studu přijímá, jako podmínku přiblížení se ke Stvořiteli a k naplnění lidství, přestoupení "pátého příkázání DESATERA", spojeného s nerespektováním závazků modlitby "OTČE NÁŠ".
" O t č e n á š " : (Poselství Grálu II/20)
" D e s a t e r o " : (Abd-ru-shin)
I: Já jsem Hospodin, Tvůj Bůh! Nebudeš mít jiných Bohů mimo mne!
II: Nevezmeš nadarmo jméno Hospodina, svého Boha!
III: Pamatuj na den sváteční, abys ho světil!
VIII: Nevydáš křivé svědectví proti bližnímu svému!
IX: Nebudeš žádostivý ženy bližního svého!
X: Nebudeš žádostivý domu bližního, .. vůbec ničeho, co mu patří!
vavomi@gmail.com
Světonázory a věda
Světonázory ve světle přírodních zákonů
Víra člověka, tak jak nachází své vyjádření v náboženském světonázoru, stála převážně odděleně od vědeckých poznatků. Ačkoliv každý religiózní systém spočívá na tradicích a sděleních o událostech ve stvoření a snaží se tyto události v dílčích aspektech obrazně popsat, zůstávají působící vyšší zákonitosti projevující se ve stvoření většinou ve věroukách nepovšimnuty, nedbá se jich, ignorují se. Mohou se tak vytvářet jen pevně stanovená dogmata, která se odklání od přirozené živosti a pohyblivosti stvoření a zároveň vyžadují slepou víru.
Věda se naproti tomu opírá o prokazatelné děje ve stvoření a popisuje zákonitosti, které lze odvodit na základě pozorování. Avšak zjištění moderní fyziky, ať již je to teorie relativity anebo známá relace nejistoty, neboli princip neurčitosti jednoho ze zakladatelů kvantové fyziky Wernera Heisenberga (jeho oblíbená interpretace:"To co pozorujeme, není příroda sama, nýbrž příroda vystavená našemu způsobu kladení otázek"), ukazují na hranici možnosti poznání nejen pro fyziku, která na tuto hranici narazila jako první.
Jak dalece se náboženský světový názor a věda navzájem odcizily, ukazuje např. rozmanitost a odlišnost domněnek o tom, jak život na zemi vznikl a jakým způsobem se vyvíjel až k dnešním formám. Vzpomeňme jen na tzv. „kreacionistické disputace“, které na mnoze vedly k nesmiřitelným konfrontacím.
Víra a náboženský světonázor nesmějí zůstat odděleny od vědy, protože úsilí, aby stvoření a v něm zakotvené tvůrčí myšlenky byly srozumitelně přiblíženy a znázorněny, je společné oběma myšlenkovým postupům. Vše co existuje ve stvoření podléhá přísnému řádu, který, vycházeje od Stvořitele - na všech úrovních, ve velkém i v malém, ve viditelném i v pozemsky neviditelném - zůstává vždy stejný, a podle kterého musí veškerý vývoj a dění probíhat v absolutní důslednosti.
Poznání a respektování tohoto řádu je hlavním úkolem člověka. Pomocí k tomuto poznání je dílo, které vzniklo ve dvacátých letech dvacátého století a nese titul: „Ve světle Pravdy“ - Poselství Grálu od Abd-ru-shina. Autor tohoto díla, Oskar Ernst Bernhardt (1875 - 1941), v povědomí známý jako „Abd-ru-shin“, nesl v sobě vysoké vědění a touhu lidem přehledně objasnit stvoření a v něm působící zákony, na základě kterých lze dojít k poznání Stvořitele. Je to dílo obracející se k jednotlivci, který chová v sobě „tušení o existenci této velké skutečnosti“, a který se nespokojí s povrchními odpověďmi.
Věda se naproti tomu opírá o prokazatelné děje ve stvoření a popisuje zákonitosti, které lze odvodit na základě pozorování. Avšak zjištění moderní fyziky, ať již je to teorie relativity anebo známá relace nejistoty, neboli princip neurčitosti jednoho ze zakladatelů kvantové fyziky Wernera Heisenberga (jeho oblíbená interpretace:"To co pozorujeme, není příroda sama, nýbrž příroda vystavená našemu způsobu kladení otázek"), ukazují na hranici možnosti poznání nejen pro fyziku, která na tuto hranici narazila jako první.
Jak dalece se náboženský světový názor a věda navzájem odcizily, ukazuje např. rozmanitost a odlišnost domněnek o tom, jak život na zemi vznikl a jakým způsobem se vyvíjel až k dnešním formám. Vzpomeňme jen na tzv. „kreacionistické disputace“, které na mnoze vedly k nesmiřitelným konfrontacím.
Víra a náboženský světonázor nesmějí zůstat odděleny od vědy, protože úsilí, aby stvoření a v něm zakotvené tvůrčí myšlenky byly srozumitelně přiblíženy a znázorněny, je společné oběma myšlenkovým postupům. Vše co existuje ve stvoření podléhá přísnému řádu, který, vycházeje od Stvořitele - na všech úrovních, ve velkém i v malém, ve viditelném i v pozemsky neviditelném - zůstává vždy stejný, a podle kterého musí veškerý vývoj a dění probíhat v absolutní důslednosti.
Poznání a respektování tohoto řádu je hlavním úkolem člověka. Pomocí k tomuto poznání je dílo, které vzniklo ve dvacátých letech dvacátého století a nese titul: „Ve světle Pravdy“ - Poselství Grálu od Abd-ru-shina. Autor tohoto díla, Oskar Ernst Bernhardt (1875 - 1941), v povědomí známý jako „Abd-ru-shin“, nesl v sobě vysoké vědění a touhu lidem přehledně objasnit stvoření a v něm působící zákony, na základě kterých lze dojít k poznání Stvořitele. Je to dílo obracející se k jednotlivci, který chová v sobě „tušení o existenci této velké skutečnosti“, a který se nespokojí s povrchními odpověďmi.
Čerpáno z pozůstalostí jako podnět pro individuální hledání a vyvozování souvislostí. (Desatero - "Otče náš" - Poselství Grálu)