»Křesťanství třetího věku«

Úvahy o zákonech, zákonitostech a dokonalosti stvoření, o díle "VE SVĚTLE PRAVDY - POSELSTVÍ GRÁLU" od Abd-ru-shina. Zamyšlení nad projevy konfesijního a stranického farizejství. O příčinách a následcích mravního karcinomu v dogmatickém křesťanství, které svou teorií o výkupné smrti beze studu přijímá účelově záslužné přestoupení "DESATERA" včetně nerespektování závazků modlitby "OTČE NÁŠ".

Světonázory a vědy


Světonázory ve světle přírodních zákonů

 - obrázek
Víra člověka, tak jak nachází své vyjádření v náboženském světonázoru, stála převážně odděleně od vědeckých poznatků. Ačkoliv každý religiózní systém spočívá na tradicích a sděleních o událostech ve stvoření a snaží se tyto události v dílčích aspektech obrazně popsat, zůstávají působící vyšší zákonitosti projevující se ve stvoření většinou ve věroukách  nepovšimnuty, nedbá se jich, ignorují se. Mohou se tak vytvářet jen pevně stanovená dogmata, která se odklání od přirozené živosti a pohyblivosti stvoření a zároveň vyžadují slepou víru.

     Věda se naproti tomu opírá o prokazatelné děje ve stvoření a popisuje zákonitosti, které lze odvodit na základě pozorování. Avšak zjištění moderní fyziky - ať je to již teorie relativity nebo známá relace neurčitosti jednoho ze zakladatelů kvantové fyziky Wernera Heisenberga (jeho oblíbená interpretace: "To co pozorujeme, není příroda sama, nýbrž příroda vystavená našemu způsobu kladení otázek") - ukazují na hranici možnosti poznání nejen pro fyziku, která na tuto hranici narazila jako první.

     Jak dalece se náboženský světový názor a věda navzájem odcizily, ukazuje např. rozmanitost a odlišnost domněnek o tom, jak život na zemi vznikl a jakým způsobem se vyvíjel až k dnešním formám. Vzpomeňme jen na tzv. kreacionistické disputace které na mnoze vedly k nesmiřitelným konfrontacím.

 - obrázek
Víra a náboženský světonázor nesmějí zůstat odděleny od vědy, která ovšem nesmí podléhat naivně materialistickým důkazním vývodům, protože úsilí, aby stvoření a v něm zakotvené tvůrčí myšlenky byly srozumitelně přiblíženy a znázorněny, je společné oběma myšlenkovým postupům. Vše co existuje ve stvoření podléhá přísnému řádu, podle kterého musí veškerý vývoj a dění probíhat v absolutní důslednosti, a který, vycházeje od Stvořitele, zůstává vždy stejný na všech úrovních, ve velkém i v malém, ve viditelném i v pozemsky neviditelném.

     Poznání a respektování tohoto řádu je hlavním úkolem člověka. Pomocí k tomuto poznání je dílo, které vzniklo ve dvacátých letech dvacátého století a nese titul: "Ve světle Pravdy - Poselství Grálu" od Abd-ru-shina. Autor tohoto díla, Oskar Ernst Bernhardt (1875 - 1941), v povědomí známý jako Abd-ru-shin, nesl v sobě vysoké vědění a touhu lidem přehledně objasnit stvoření a v něm působící zákony, na základě kterých lze dojít k poznání Stvořitele. Je to dílo obracející se k jednotlivci, který chová v sobě „tušení o existenci této velké skutečnosti, a který se nespokojí s povrchními odpověďmi.

 
Čerpáno nejen z archívů jako podnět pro individuální hledání a vyvozování souvislostí. (Desatero - "Otče náš" - Poselství Grálu)